O klubu

Když v roce 1883 pánové MUC. Fr. Sedlmayer a Arnošt Sekera zakládali veslařský a bruslařský klub v Lounech, chtěli se omezit jen na pořádání výletů a zábav na vodě a v zimě na bruslení. To ještě netušili, že se z klubu zábavného stane zakrátko klub sportovní. O rok později již měl klub zakoupeny čtyři výletní lodě, které však zdaleka neuspokojily nebývalý zájem lounských o tuto atrakci. Činnost klubu tehdy totiž nebyla zdaleka suchopárná, pořádaly se taneční zábavy a oblíbené klubové bruslení na tůni při lampionech, kteréžto lákaly k účasti široké městské občanstvo.

Lodenice na Ohri

Výraznější sportovní zaměření ale přinesly až roky 1887 – 1888, kdy klub získal od pražské Slavie dvě sportovní lodi, ustanovil funkci kapitána, a vybudoval první zděnou loděnici.Zde je nutno připomenout, že veslařský klub, zvláště v první půli své existence byl vždy silně podporován a často i osobně spjat s vedením města a významnými lounskými osobnostmi. Klub se pomalu rozvíjel až do roku 1918, kdy přišlo větší oživení v podobě změny názvu na Veslařský klub Ohře (VKO) a přestavby loděnice. Klub měl v té době ještě dva další odbory – tenisový a plavecký, z nichž zvláště tenisový byl poměrně silný. Největšího veslařského úspěchu v době meziválečné dosáhl skifař Zavřel, který se stal v 30. letech několinásobným mistrem republiky a získal dvakrát bronzovou medaili na mistrovství Evropy (1932, 1933).

Za okupace klub utrpěl těžkou ránu. V době heydrichiády, v červnu 1942, byl úředně zavřen, pět členů popraveno a pět uvězněno v nacistických koncentračních táborech. Majetek byl zabaven a z větší části zničen německými vojáky. Po válce, v období všeobjímajícího sjednocování, se klub stal oddílem TJ Lokomotivy Louny. V roce 1951 začala nákladná přestavba loděnice do podoby, jakou známe dnes. V letech 1959 – 1965 oddíl zaznamenal několik sportovních úspěchů, s nimiž jsou spojena jména Helšus, Jindřich, Rajnyš, Zavadil, Bláha, Krejcar ad. Poté nastala léta stagnace i úplného odmlčení. Až v roce 1971 se díky práci s mládeží k životu začala probouzet další houžev veslařská a Louny se opět začaly objevovat na výsledkových listinách, a to prostřednictvím jmen Termerová, Bosák, Vorel, Vrátný, Janda, Lavička, Kalus, Zoul a další. V roce 1980 se přistoupilo k radikální modernizaci loděnice, zavedení ústředního topení a pojmenování zaprášeného a studeného zákoutí loděnice posilovnou. Hlavně vytápění umožnilo zkvalitnit zimní přípravu lodí i veslařských těl.Rok 1989 zastihl veslařský oddíl při sklizni prvních úspěchů pod vedením nového výboru ve složení: předseda – Zd. Helšus, org. pracovník K. Grohová, hospodář D. Kalusová, trenéři P. Bláha, J. Janda, V. Krejcar, M. Vorel a J. Jeremiáš. V roce 1990 se dostal Pavel Bláha ml. do reprezantačního výběru a o rok později  v párové čtyřce startoval na mistrovství světa juniorů v Banyoles. Závodnice Bláhová a Halásková získaly tři tituly přebornic ČSFR. Mezitím přípravný výbor oddílu (Helšus, Bláha, Vorel, Krejcar) začal pracovat na obnově samostatného VKO, což se mu podařilo v závěru roku 1991. Další sportovní úspěchy přinesl rok 1992, kdy juniorky Halásková s Bláhovou získaly jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile na mistrovství ČSFR, další medaile vybojovali závodníci v kategorii žáků a dorostenců (Šterclová, Goliášová, Reichertová, Žalud). Korunu všem úspěchům roku 1992 nasadil Václav Helšus titulem mistra světa juniorů, který získal na párové čtyřce Dukly Praha v Montrealu.

V roce 1993 klub slaví 110 let své existence a při této příležitosti pořádá výstavu v okresním muzeu a historicky ojedinělé závody na Ohři – supersprinty. Závodnické úspěchy pokračují a VKO získává celkem 3 tituly mistrů republiky v žákovských kategoriích. Neporazitelnými se v tomto roce stávají juniorky Bláhová a Halásková – získávají dva tituly, vítězí na mez. regatě v Mnichově a na MSJ v norském Arungenu obsazují 5. místo. V roce 1994 trochu polevila bohatá žeň  titulů, na mistrovství republiky v Brně se žákům a dorostencům moc nedařilo, radost však přináší účast N. Vorlové na veteránském mistrovství světa (stříbrná medaile) i výsledky odchovanců klubu působících v jiných oddílech (P. Bláha, Halásková – Bláhová, Reichertová). Další sezona 1995 přináší 5 mistrovských titulů, zlatou medaili z MS veteránů (N. Vorlová) a z výsledků našich zástupců v reprezentaci např. 2. místo P. Bláhy na MS do 22 let na osmě Dukly Praha. Rok 1996 začíná nákupem nových lodí (4+ a 2-) a končí dalšími výbornými výsledky obětavé práce trenérů (P. Bláha, J. Janda, M. Vorel), úsilí závodníků i všech zainteresovaných. Uvádíme alespoň některé: mez. regata  Macon – Vondra 3. místo; mez. regata Bydgosz – Havlíček 3. a 5. místo, stejně tak Šterclová; 12 medailí, z toho 5 titulů na MČR (Merunková, Sadílková, Loulová, Čermáková, Lehká, Koželuhová, Šterclová, Havlíček, Vondra, Kesl, Hušek …); 10. místo Vondry na MSJ ve Skotsku. Další sezona 1997 je ještě hodnotnější a navazuje na předchozí výsledky. V dorostenkách kraluje čtveřice Lehká, Čermáková, Koželuhová, Sadílková, přidávají se žákyně Loulová a Merunková, úspěšnými doma i v repre zůstávají Havlíček, Vondra, Šterclová, Bláha, Bláhová, ožívají veteráni (Lavička, Kalus). Loděnice v těchto letech procházela neustálou modernizací (je třeba umisťovat stále větší množství lodí a materiálu), byla vybudována nová posilovna, molo, pořízen motorový člun atd. Díky nevyhovující statice byl na pozemku přemístěn a rekonstruován pomník obětem 2. světové války.

Od roku 1996 VKO pravidelně  pořádá veřejný halový triatlon, na který se sjíždějí závodníci z celé republiky. V roce 1998 se Pavel Bláha stal profesionálním trenérem placeným Českým veslařským svazem, Martin Vorel byl  místopředsedou  Českého veslařského svazu.

Povinně zveřejňované údaje 2015:
Rozvaha_2015
Výkaz_ZZ_2015
Příloha_k_ÚZ_2015
Povinně zveřejňované údaje 2013:
Výkaz_ZZ_2013
Evidence_členské_základny_pro_MŠMT_k_31.12.2013
Povinně zveřejňované údaje 2012:
Výkaz_ZZ_2012
Evidence_členské_základny_pro_MŠMT_k_31.12.2012